Většina firem práci z domova podporuje, ale provozní náklady neproplácí

Většina firem práci z domova podporuje, ale provozní náklady neproplácí

Značná část českých společností provozuje takzvaný hybridní model práce, kdy se po část týdne pracuje z domova. Příspěvky na náklady spojené s home officem ovšem hradí jen zlomek zaměstnavatelů. Účty za elektřinu, internet a další náklady si tak zaměstnanci musejí platit sami, a to i přesto že náklady mohou přesahovat tisíc korun měsíčně.

 

S postupně rostoucím reprodukčním číslem, které ukazuje, kolik dalších lidí v průměru nakazí každý pozitivní případ, rostou i obavy českých firem o provoz v kancelářích. Většina z nich je ovšem připravena dál pracovat na dálku.

„Zatím pracujeme stále v módu z jara, tedy kombinace práce z domova a v kanceláři právě proto, že celou dobu očekáváme příchod pozdní vlny,“ říká Tomáš Vacek z agentury Contexto.

Řada firem plný provoz kanceláří neobnovila. „Vzhledem k pandemické situaci jsou naše kanceláře otevřeny jen ze třiceti procent, takže většina zaměstnanců stále pracuje z domova,“ konstatuje HR partnerka ze SAP Services Lenka Pospíšilová.

Zájem o hybridní model mají i zaměstnanci. Přechod na alespoň částečný home office podporuje 38 procent z nich, vyplývá ze studie JobsIndex. Firmy se v tom snaží vycházet lidem vstříc. „Zaměstnanci tráví v kanceláři v průměru čtyřicet procent pracovní doby, což odpovídá zhruba dvěma dnům v týdnu. S tímto modelem počítá firma i do budoucna,“ uvádí mluvčí Vodafonu Charlota Dědková.

Hybridní model s podobným poměrem práce z domova a kanceláře provozují i menší firmy. „Po návratu do kanceláří jsme změnili přístup k plné docházce a přešli na model tří ku dvěma, kdy se tři dny z týdne setkáváme v kancelářích a zbylé dva dny je možné využít home office,“ říká šéf digitální agentury WDF Vojtěch Strnad.

Záleží ovšem i na tom, kde firma sídlí. Pražské firmy nabízejí home office častěji než firmy z menších měst, domnívá se Strnad. „Důvodem je, že zaměstnanci do kanceláří dojíždějí i více než hodinu, a pokud tedy dostanou možnost home office, s radostí ji využijí,“ vysvětluje.

„Pokud zaměstnanec pracuje z domova, je nepochybné, že se mu v souvislosti s tím zvýší náklady spojené s výkonem práce,“ konstatuje pracovní právnička Kristýna Knapešová z advokátní kanceláře AZ Legal. Mezi ně podle ní patří zvýšená spotřeba elektřiny, vody, tepla, zvýšené náklady na telekomunikační služby včetně internetu, ale také opotřebení vybavení nezbytného k výkonu práce.

Náklady na práci z domova tak činí v průměru 1,99 eura, v přepočtu padesát korun na den, vyplývá z výpočtů nizozemského Národního institutu pro rozpočtové informace (NIBUD). Započítává položky, jako jsou náklady na spotřebu energií, amortizaci pracovního stolu či kancelářské židle, ale i spotřebovaný toaletní papír a kávu. Pracuje-li zaměstnanec z domova na plný úvazek, vychází to na 1050 korun měsíčně čili 12 600 korun ročně. Výpočet přitom nezahrnuje náklady na telefon, technologická zařízení nebo na internet, které často tvoří podstatnou část výdajů.

Přestože jde o významnou částku, příspěvek na náklady spojené s prací z domova dostává jen minimum pracovníků. Jednorázový příspěvek obdrželo k letošnímu dubnu jen osm procent českých zaměstnanců, zatímco jen devět procent zaměstnanců začalo dostávat pravidelnou měsíční platbu, plyne ze studie agentury Grafton.

Mnoho firem buď příspěvky nenabízí, nebo je chce řešit na individuální úrovni. „Neposkytujeme příspěvky, nabízíme však velkou míru svobody v tom, že zaměstnanec či lektor může pracovat odkudkoli a kdykoli,“ říká talentová manažerka vzdělávací agentury LovelyData.cz Zdeňka Němcová.

„Stálé příspěvky na podporu homeoffice neposkytujeme, a pokud má zaměstnanec nějakou potřebu nebo bariéru v rámci pracovního prostředí, vždy to lze vyřešit individuálně podle jeho potřeb,“ konstatuje šéf logistické firmy Pošta bez hranic Pavel Vyoral.

Oproti Česku se k placení nákladů na práci doma už loni zavázala v průměru každá čtvrtá firma, říká výzkum agentury Owl Labs věnovaný práci na dálku. Příspěvek v Česku se navíc pohybuje pod hranicí odhadovaných výdajů. Nejčastěji to v Česku bývá do 500 korun, svědčí údaje z Graftonu. „Na pokrytí nezbytných nákladů přispíváme částkou v řádu stokorun,“ sděluje Markéta Uttendorfská, personální ředitelka největšího producenta hovězího masa společnosti Maso Uzeniny Polička.

Komplikace pro firmy spočívá podle právničky v tom, že zaměstnavatel musí prokázat, že poskytnutá kompenzace nebude představovat zvýšení majetku zaměstnance, ale bude to pouze proplacení skutečně vynaložených výdajů. V případě, že by zaměstnanci byla poskytnuta náhrada nad rámec prokázaných skutečných výdajů, jednalo by se na straně zaměstnance o zdanitelný příjem, vysvětluje Knapešová.

Náklady zaměstnance související s prací z domova mohou být vyúčtovány i paušální částkou. „Výdaje za tyto náhrady jsou považovány za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy za předpokladu, že jeho výše byla zaměstnavatelem stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů,“ vysvětluje.

Velké firmy si proto nechávají vypracovat průzkum, který jim tuto kalkulaci poskytne. „V současné době spolupracujeme s externí poradenskou společností na průzkumu ke zjištění výše nákladů spojených s prací z domova,“ říká Pospíšilová ze společnosti SAP.

 

Autorka: Kristina Veinbender

Zdroj: https://www.e15.cz/byznys/vetsina-firem-praci-z-domova-podporuje-ale-provozni-naklady-neproplaci-1384167

Rozhovory
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Svezte se s námi na vlně úspěchu.

Chcete rozjet velké věci? Protože my ano!